Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bolest!

Bolí to! Nikdy jsem necítila takovu bolest v srdci. Nikdy jsem taky tak šíleně moc nemilovala, jako teď TEBE!..nevím co mám dělat. Mám v hlavě směsku různých citů, které nevím kam patří. Každé má své místo, ale mě se cesty zamotaly a nemůžu najít tu správnou a jedinou cestu.
Hrozně to bolí! Proč se tak moc snažím mít tě a neztratit tě!Proč? A proč u tebe tu snahu už nevidím. Když ti napíšu krásnou smsku, proč mi na ni odpovíš s odporem a hnusným stylem?! Proč? Proč mě tak trápíš? Jestli už semnou nechceš zažít to krásné, kouzelné, roztomilé a jedinečné co mezi námi bylo tak mi to řekni a netrap mě!..Já jsem ochotna se změnit a dokážu to jen kvůli tobě a kvůli tomu, abych náš vztah udržela. Ale proč to neuděláš i ty?..Proč ne? To jsem se ti opravdu tak moc zhznusila už? Vím, že kdybych od tebe slyšela je konec, konec mezi náma...cítila bych se, jako by mi srdce někdo probodl měčem. Vím, že bych to zase neunesla, že by to trvalo dlouho hodně dlouho než bych se s tím smířila. A taky vím, že bych na tebe nikdy v životě nezapoměla! Ale jestli to tak chceš a je to pro tebe důležité nemůžu ti bránit.. Uděláš jen to co opravdu cítíš... A já tě miluju, a milovat vždycky budu a nikdy NIKDY na tebe nezapomenu!...Lásko moje největší...

láska a bolest..

Láska je tak krásná. Je nádherné byt s někým koho tak moc milujeme. Zažijeme sním ty nejhezčí chvíle na které pak pořád rádi vzpomínáme s úsměvem na rtech. Jen letmá vzpomínka na něho vykouzlí ten nejhezčí úsměv. Všechno se zdá naprosto úžasné a dokonalé. Jste spolu šťastní a všichni vám závidí jaký jste krásný pár. Jak se k sobě úžasně hodíte a že jste tak moc zamilovaní. Je to nádherné to zažít. Ale najednou přijde rána. Jako by to byl nějaký hodně hloupý vtip. Ale o to hůř, je to realita. Krutá, hrozná realita, která moc bolí a člověk upadá do zoufalství. Napadjí ho různě myšlenky. Srdce krvácí a puká na miliony maličkých kousků. Vzpomínky, které se ti dřív honily hlavou a při kterých jsi se usmívala, ti teď do očí vhánějí obrovské slzy, protože víš, že už se to nevrátí. Že je to konec. To co bylo, to krásné kdy byl člověk šťastně zamilován najednou rázem a bez varování skončilo. On si jen tak odešel a nechal tě samotnou stím co cítíš. Samotnou s tolika otázkami a chmurnými myšlenkami. Je to paradoks, že předtím bylo tolik štěstí a láska tě hřála u srdce. Teď na všechno vzpomínáš se slzami v očích a bolestí v srdci, které je hrozně krvácí. Najednou láska k němu tak moc bolí! A nejde ho ze srdce dostat pryč. Štěstí, radost, smích-bolest, smutek, trápení, žal, pláč....to všechno patří k lásce. A asi to tak má být. Jak se říká..."všechno jednou končí, ale něco nověho začíná!" A tak je to vždycky. Vždycky najdeme lásku! Snad jednou potkáme tu opravdovou!

Proč láska tolik bolí

Když nad tím tak uvažuji, v životě zažijeme leckterou prohru, ztrátu a bolest, ale naše mysl nás chrání před bolestí vědomí, že jsou stále místa, kde nás pořád milují. Většinou ani nevnímáme, jak moc na tuto podporu spoléháme a potom se až moc divíme.Jestliže se stane, pro nás tak odpůrná věc, jako je ztráta milované osoby, nezbývá nám než doufat, že se zítra ráno probudíme a vše bude jako předtím, ale do následujícího rána zbývá ještě tolik hodin během kterých prožíváme syrovou bolest ze ztráty, muka nad zmizelou oporou a smutek z osamění. Přesto vše prosíme osud o úlevu a ptáme se jej: "Proč to tolik bolí?" A najednou příjde ráno. Ráno, na které jsme tak netrpělivě čekali, ale s úctou jej dnes příjmáme. A zase se ptáme, ale tentokrát ne osudu: "Je to nutné, opravdu to tak chceš?" A at' už je odpoveď na naše
otázky jakákoli pro nás negativní, stáváme se jen další z mnoha obětí bezcitných zlodějů našich srdcí. Z púočátku jsme jen jako omráčeni, ale každičká buňka našeho těla křičí: "Ne! To není možné! To nedovolím! To není pravda!" A zatímco v duši zoufale křičíme, odmítáme se s tou ztrátou smířit. Jakmile si časem přiznáme vlastní bezmocnost, pocit osamnění na nás dopadne jako kámen a obroz našeho života se stává studený a holý. Neexistuje rozloučit se s někým, koho milujeme, nemůžeme si představit budoucnost bez něj, protože na to jsme si byli až příliš blízcí. Pokud toužíme najít úlevu srdce a neodcházet ze vztahu bez duše, musíme si uvědomit, že stačí jen jedno! Opravdu milovat...

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář